Kniha návštěv

Odpověď: Do konce září to už rozhodně nestihnu. Zase mi ve škole nepředstavitelně přituhlo. A ačkoli mám půlku kapitoly napsanou a nerad bych se v ní zasekl, jednoduše nemůžu přesně říct, kdy ji vydám celou. Nějaký čas to asi bude stát, za což se omlouvám. Věř mi, že mě to příšerný studium štve daleko víc, než tebe opožděné vydání nové kapitoly. :)

Odpověď: A já zase chápu tebe, to je samozřejmé. Ale je taky možné, že jsem v tomhle období ani nechtěl komunikovat, protože jsem ho měl opravdu špatné. A já raději nic nenapíšu, nežli abych napsal něco, čeho bych pak musel litovat. Každopádně tentokrát se pokusím reagovat dříve.
Jak jsi to myslel s těmi smskami??? :)
Ach jo, tohle je těžké. Každý chce oživit někoho a kdybych musel vycházet každému vstříc, nejevila by se povídka reálně. Já se snažím využívat svého privilegia napsat tam i něco, co by si Rowlingová dovolit nemohla. Proto si mohu dovolit jít dál do nitra lidské nenávisti. Je jasné, proč všichni Brumbála (chudáka) vraždí. Chtějí, aby Harrymu už nikdo nemohl pomáhat. Aby Voldemort vládl největší silou. Aby Harry šel sám na svou pěst. Nehledě na to, že psát o Brumbálovi a také jeho dialogy, to je opravdu těžké, protože on má být nesmírně moudrý člověk a nic, co řekne, není řečeno jen tak pro nic za nic. To už by asi opravdu bylo reálnější, že bych oživil Severuse, nežli Brumbála. Každopádně Brumbálova smrt u mé povídky nebyla pro nic za nic. Jeden z dalších aspektů bylo jakési prohození rolí. Až do poloviny povídky tu byl Brumbál a zkoumal, co po sobě zanechal Voldemort. Teď je tu Voldemort a role se obrátí. Je to bohužel dost složité a já chápu, že občas je těžké se s nějakou smrtí smířit. Na autorovi ale je, aby se nenechal zvyklat a jel dál podle svého, jinak by se příběh začal hroutit, jevit nereálně a nesourodě. Je mi líto, pokud bych těmi úmrtími měl třeba přicházet o některé čtenáře. Přesto je důležité ukázat, že i smrt je v povídce přítomna a že hrozí na každém kroku. Jinak by ji nikdo nebral vážně :)
Taky ti díky a měj se pěkně :)

Odpověď: Ježiš to znělo skvěle :D Každopádně část "na nás kašle" je trochu přehnaná. Kdybych na vás kašlal, tak se nenořím do toho HP šílenství, jako to dělám pokaždé, když mám napsat další kapitolu. Stejně tak bych i já odepsal svému klientovi. To je také špatný příklad, protože vy nejste moji klienti (v tom hrajou pak peníze). Jde o to, že si stanovíš priority. A je mi to líto, ale bohužel je pro mě prvořadější věnovat se škole, případně tedy psát povídku, nežli odpovídat na tvé všetečné připomínky :)) Ale ne, už to po té době beru v dobrém duchu. Prostě jsi rejpal a rejpalem zůstaneš. A já jsem upřímně moc rád, že svým všetečným způsobem oprášíš pavučiny návštěvní knihy a něco sem napíšeš, i když mě to většinou jen kopne do sedacího ústrojí :)) Rozhodně ale na vás nekašlu. Lidi kolem mě ti to potvrdí. To je pořád "Musím psát povídku" a "dneska mi dej volno, musím psát povídku"... a co děláš? "Povídku." To je samozřejmě teď o prázdninách, přes rok stačí slovo "povídka" vyměnit za "škola" a je to to samé.
Rozmíšky tu jsou opravdu zbytečné a ano, umím se zastat sám sebe... ačkoli u tebe to nemám zapotřebí, vím, jak to myslíš a možná právě proto to neberu až tak vážně. Každý prožíváme absenci něčeho jinak a to z nás dělá lidi. Kdybych se mohl rozkrájet, rád to pro vás udělám. Bohužel to prozatím není možné. A já jsem moc rád, že sem jednou za nějaký ten čas přijdeš :) Takže děkuji za pochvalu kapči a zatím se měj krásně ;)

Odpověď: To je také pěkné. Ale na jedné straně je pocit, že jsi autorem ochuzován o to, co tě baví, a na druhé zase to, co zdravý rozum praví. :) Zkrátka a dobře, kapitola delší než 50-60 stran je prostě už moc na to, abych psal o jedné věci. Kapitola jako taková by často měla být sama o sobě uceleným příběhem a to krátkým, jinak omrzí a čtenář začne hledat její konec (určitě jsme se s tím už každý někdy setkali). Například neustálé napětí, neustálá akce, neustálá romantika... a to po celých 60 stran... to je zkrátka moc. Je to samozřejmě přestřelený příklad, protože se kapitolu snažím namíchat ze všeho možného, ale aspoň to tak beru já. Pochopitelně největší příčina je ve spoustě věcí, které chci do děje zakomponovat, ačkoli mám už předem stanovený počet padesáti kapitol. Proto nemohu kapitoly rozdělovat, nýbrž je musím roztahovat jako špagát. Pro příště se pokusím zkracovat už samotné nápady, protože pak je tu ten další aspekt. Kratší kapitola vyjde dříve. Je toho spoustu proč zkracovat. Není to proto, že bych zkracoval ty dobré věci, takže v tomhle ohledu se není čeho bát :)

Odpověď: Moooc děkuji za upozornění :) Bez tebe bych si toho nevšiml. Už je to opraveno ;)

Odpověď: Odpověd, viz můj příspěvek z 6.8.2012

Odpověď: Napsal jsi to opravdu moc hezky :) Cením si Tvých slov a děkuji Ti. :) Každopádně důvod, proč nemám náladu na psaní, je nastalá situace, v jaké se nacházím. Kdyby Ti šlo všechno od desíti k pěti a osud Ti neustále házel klacky pod nohy – čímžto bys byl věčně nevrlý a otrávený – určitě bys také neměl chuť pouštět se do složité tvorby. Ano, pokud by Tě to odreagovalo a uvolnilo, proč ne. Tudíž mým hlavním problémem jsou okolní faktory, které mě ovlivňují a ne povídka či psaní jako takové. Psát mě láká a nejenom proto, v jakém se ději povídka zasekla, pročež se nemůžu dočkat, až se pustím do pokračování. Ale to se musí ještě pár věcí změnit k lepšímu.
Jinak také se měj pěkně a díky Ti za božskou trpělivost.