Svět povídky
HP a Pán smrti

Před pradávnem, před mnoho tisíci lety, kdy ještě na světě byli pouze normální lidé jsme se zrodili z krve Pegasů, které jsme začali chovat jako jediná rasa, která je schopna jejich ochočení. Tak jsme vznikli, jejich krev v našich žilách koluje dodnes, ovšem postupem času se začaly tvořit jednotlivé rasy Pegasů, stejně tak jsme se začali rozdělovat i my, náš evoluční vývoj byl spolu spjat. Vytvořili se nové rasy, aethónské, granijské, abraxaské a jako poslední se objevila rasa testrálská. Pegasové této rasy většinou byli mírumilovní, ovšem v přítomnosti jejich krevních druhů se měnili v krvežíznivá monstra. Stejně tak byli i jejich druhové, to oni se považovali za pravý rod původních elfů. Měli však v krvi krvelačnost svých druhů a postupem času spolu navzájem začali válčit a když to ne, tak alespoň války začínat, války které se pak strhli v masové vyvražďování ve kterém si tolik libovali. Testrálská krev lpěla na elfském dedičném genu tolik, že když se ostatní naše rasy začali zespolečenšťovávat s lidmi, pohrozili nám válkou. Pak se začali rodit první kouzelníci, s polovinou naší kouzelné krve a polovinou krve lidskou. To Testrálci nemohli vystát a začali hned tyto narozené masově vyvražďovat. Ovšem nakonec to došlo tak daleko, že jim nestačilo je vyvraždit, spojili se v jedno a mezi smrtí a životem vytvořili pomocí sil, které se nám příčí další svět, kde se kouzelnické duše na cestě k odpočinku zasekávají a prožívají ohromná muka. Celé národy východních, severních a jižních zemí se spojili s námi v boji proti testrálovcům, v té době jsme poprvé propůjčili kouzelníkům hůlky, aby mohli ovládat své kouzelné schopnosti a využít je tak v boji. Začalo se nám dařit je porážet až nakonec zbylo pouze jediné testrálské město, Mordye. Celé naše gigantické armády se spojili v jedno a za úsvitu nového dne jsme seslali na město nejhorší a nejmocnější kletby, které dosud svět mohl spatřit. Já si to pamatuji, byl jsem tam společně s králem Veruscorem. Oba dva jsme měli tu čest zabít poslední tři členy testrálské krve. Vzali jsme jako pomstu a odvetu jejich vlastní meče skuté pouze pro důvod posílat duše na věčné mordování do onoho světa ničeho. Těmito meči jsme je zabodli do srdce.

Jenže mezitím se z temnoty objevilo něco o čem se nikomu ani nezdálo. Vyšli z ní tři nestvůry, které v sobě měli nahromaděnou všechnu testrálskou nenávist a moc. Byli to tři Démoni, jeden král a dva jeho panoši. Chtěli pokračovat v mordování kouzelníků a to se také stalo, od té doby stále tahají kouzelnické duše do temnoty a nepřestanou, dokud na zemi nezbude jediný člověk s kouzelnou krví.

Poté jsme vyhnali všechny testrálské Pegasy do lesů, aby už žádný elf nepochytil od nich krev, protože elfové mají zvláštní moc. Jejich krev se smísí s tvory, se kterými žijí, proto odjakživa hledali samotu a ústranní, aby mohli být společně se svými, nikoliv s cizími. Rozhodli jsme se tedy odjetí z tohoto světa, který jsme ponechali svému osudu, jediné, co jsem tušil jenom já a král Veruscor bylo, že i Testrálovci měli mezi lidmi své pletky a stále tudíž ještě i po tak mocné a krvavé bitvě jejich krev existuje a je spojená společně s lidskou krví. Nikdo nevěděl, jestli dokáže tento gen lidská krev zažehnat, všichni se báli dne, kdy by se mohl narodit pravý dědic testrálské krve i se všemi jejími znaky. My jsme se zatím shlukli na toto místo, Erisedský hvozd vyznačující touhu po dokonalosti, naše společné rasy se vlivem naší proměny v přítomnosti jiné krve začali mísit a proto nakonec se ze všech stala jedno, vybrali jsme si tedy jednu určitou rasu a začali jsme si říkat dědici aethonské krve. Měli jsme o mnoho silnější kouzelné moci a začali jsme chovat fénixe, ptáky jenže společně s námi vznikly spojením vší tří Pegasské krve. Fénixové měli veškerou naši kouzelnou moc a protože my jsme byli nesmrtelní a to fénixové ne, vyvinuli si jakýsi úžasný způsob sebespalování a následného vstání z popela. Do jejich peří byla vtěsnána všechna naše magie, proto jen málo vašich kouzelníků v této době má hůlku z Fénixe. Většinu Fénixů máme totiž v našem hvozdu, Fénixové totiž odjakživa stejně jako pegasové nepatří nikomu a jelikož lidská krev v sobě obsahuje jakýsi zvyk považovat všechno co má u sebe za své vlastní, tak od nich raději fénixové drží dál, mají moc poznat, jestli je kouzelník považuje jenom za svou trofej, nebo za dobrého kamaráda, který mu pomáha, když pomoc potřebuje, u takových lidí většinou zůstává až do jejich smrti a nikdy je neopustí.

Na sklonku nového věku od nás utekla jedna mladá dívka, nebo spíš se do vašeho světa ztratila. Vyrostla a stejně jako my dokázala o mnoho lépe kouzlit než ostatní normální kouzelníci. V té době už nikdo neměl ani ponětí o tom, jak kouzelníci doopravdy vznikli, považovalo se, že lidé vznikli o mnoho později a nevěděli, že již samotní kouzelníci jsou napůl my a napůl lidé. Ta dívka, která se ztratila ale našla velice dobrého přítele, vlastně on byl ten důvod proč jsme jí nevrátili k nám, pokud někdo mezi sebou chová hluboký vztah, respektujeme jej, ovšem naše rada se obávala, že se naše krve znovu smísí. Ta dívka se jmenovala Rowena Havraspárská, všichni jí ale říkali Rowena z Havraspáru. Ten její dobrý přítel byl Godrik Nebelvír, kterého potkala hned poté, co se ztratila.

V roce 913 byly založeny Bradavice čtyřmi nejmocnějšími kouzelníky té doby, Godrikem Nebelvírem, Rowenou z Havraspáru, Helgou z Mrzimoru a Salazarem Zmijozelem. V prvních letech se všichni snaží do školy dostat studenty, než se starat o něco jiného, jenže po pár letech se jako jediný Salazar Zmijozel začíná ozývat a protestovat, aby nebrali do školy studenty s nečistou krví, zvyk, který má v sobě jenom testrálská krev. Nikdo z nás ve hvozdu nevěděl, co se právě děje ve skutečném světe, Rowena to však věděla.

V roce 920 se začali zakladatelé dosti vážně přít o to, kdo bude ředitelem Bradavic, protože dosavadní čtyřčlenné ředitelování se jim dosti rozcházelo v názorech, Godrik a Rowena navrhovali Helgu, Salazar v hloubi duše mohl puknout zlostí kvůli studentům, které sem přivádějí a teď si uvědomil, že pokud by se stal ředitelem, určitě by mohl řídit přijímání studentů, jenže moc dobře věděl, že by navrhovat sám sebe bylo nadmíru sobecké a to ti jeho kolegové nemohli ani slyšet. Ředitelkou se tedy stala Helga, hned na to Salazara popadla příšerná zlost a jednou v noci se vážně pohádal s Godrikem až to skončilo potyčkou s kouzly. Naštěstí se oba včas vzpamatovali a Salazar odešel ze školy. Začal studovat černou magii u osamělých mudrců a šamanů a po pěti letech se dozvídá ze starých a tajných pramenů že ve skutečnosti existovalo několik druhů kouzelníků, které se promíchali, jeden druh však zůstal stejný a to testrálský. Jeho krev jak sám zjistil opravdu měla dědičný genom jeho testrálských ba dokonce královských předků, věděl že pokud je na světě někdo, kdo dokáže vybudovat a odhalit cestu do temnoty, byl to on. Vrtalo mu však hlavou proč Démoni zabíjejí všechny kouzelníky, proč nezabíjejí jenom ty, kteří nemají v sobě testrálskou krev, on nevěděl že ve skutečnosti jsou všichni kouzelníci už dávno zkřížení s lidmi a námi. Začal tedy budovat průchod to světa temnot, průchod který potají stavěl přímo pod Bradavicemi. Stavěl jej skoro deset let a používal na něj všechny mocné kletba a zaříkadla, z nichž některé vyslovit trvalo i několik dní. Postupem času při stavbě ho začalo vzrušovat představa, že by se mohl stát nesmrtelným, stejně jako opravdový testrálci, že by ho nikdy stáří nedohonilo, ke konci výstavby tajemné komnaty byl tou představou tak uchvácen, že v tu chvíli to byl jeho prioritní cíl a doufal že klíč k němu bude v temnotě.

943 Po dvaceti třech letech tvrdé dřiny se konečně dopracoval ke svému cíli a na konci tajemné komnaty vykouzlil východ i vchod do temnoty. To otřáslo celou školou a Godrik, Rowena a hlavně ředitelka Helga začali mít obavy, co se to stalo. Zmijozel však ještě potřeboval několik kouzelnických duší jako test funkčnosti průchodu. Ze školy zmizelo několik studentů a Helga si toho všimla. Využila svých kouzelných schopností a dostala se až do tajemné komnaty, nikomu však tu noc neřekla kam opravdu jde a Zmijozel jí za zády zabil. Její tělo m vnuklo nápad. Narafičil vše tak, že vina měla padnout na manželé Rowenu a Godrika, aby mohl být zase ředitelem a pomstít se za všechny ty nečisté studenty zkřížených kouzelníků s mudly. Jenže vina padla pouze na Godrika, kterého hned na to uvěznili, ale s čím Zmijozel nepočítal bylo, že ředitelem se stane Rowena. Přesně v té chvíli Zmijozel zjistil, že mu jeho pokus o nesmrtelnost je k ničemu, když k tomu využívá průchod do světa temna v tajemné komnatě, zjistil to pomocí těch studentů. Popadl ho příšerný vztek, všechny jeho plány byly v troskách, i ředitelování, protože okamžitě odklidil Rowenu co nejdál to šlo a tak s pomocí meče z kovu, jehož pomocí posílají Démoni mrtvé do temnoty zabil Rowenu a její duši navždy uvěznil právě v temnotě. Hned na to se stává právoplatným ředitelem a hned vyhazuje polovinu studentů, zvláště pak ty, kteří měli za rodiče alespoň jednoho mudlu. Některé dokonce zabil a jeho činy mu kvůli tlaku na vládu prošly. V Bradavicích začala doba temna, ze školy vycházeli jenom typičtí dědici Testrálské krve, jediné kouzelníky, které Zmijozel přijímal.

944 Godrik a Rowena spolu měli syna už sedmnáct let starého, syn studoval v Bradavicích a byl vyhnán pod hrozbou smrti. Teď mu zemřela matka a otec byl ve vězení. Zmijozel mu s úsměškem prozradil co se stalo s jeho matkou a ještě pojistil tajemnou komnatu hadím jazykem, takže se už do ní nikdo nedostal a i kdyby ano, v tajemné komnatě vychoval Baziliška, smrtícího hada, který měl střežit její vchod. Synovi se však říkalo princ a měl finanční prostředky po svých rodičích, začal okamžitě hledat bájný kamenný oblouk, původní vchod do temnoty a také ten, kterým Démoni tahají duše na mučení. Jak dědic Verusocrské krve a naší jej dokázal po půl roce najít, překonal všechny její nástrahy včetně tříhlavého psa Kerberose a dostal se do temnoty. Našel svou matku trpět v hrozných mukách a s láskou, kterou k ní cítil a kterou má od naší krve jí dokázal dostat ven, zpátky do svého těla. On sám se však již vrátit nedokázal, protože měl v sobě narozdíl od Roweny lidskou krev a pokud do temnoty vstoupí kouzelník, již v ní musí zůstat. Rowena se vrátila a dokázala svou výpovědí Zmijozelovu vraždu. Nikdo však stále netušil kde Tajemná komnata je a tak když obviněný Zmijozel znovu zmizel se Bradavice znovu znormalizovaly. Jenže Godrik nepřestal pátrat po svém synovi a začal putovat po celém světě a hledat oblouk smrti, ten bájný vchod do temnoty. Ani Zmijozel jej nenašel, věděl totiž že ho dokáže najít jen dědic pravé elfské krve, což jsme v téhle době byli jenom my. Zmijozel stále stárnul a uvědomoval si, že stále ještě nedosáhl nesmrtelnosti. Začal po ní znovu se snažit a jak roky ubíhali, stále se mu zdál tento cíl jako nepravděpodobný. Když se dozvěděl, že Rowena nestárne, protože je aethónka, domyslel si, že jeho testrálská krev ho také zachrání a on se bude moci vrátit z temnoty zpátky. Jako pojistku se roky učí těžké kouzlo, které má jeho duši uzamknout do deníku a jak Zmijozel doufal, někdy snad někdo bude v jeho práci pokračovat.

951 Zmijozel vchází do temnoty a umírá. Avšak jeho krev má tak silnou koncentraci testrálského genu, že se mu stejně jako Roweně podařilo z temnoty vylézt ven, ale stala se z něho odporná zrůda, stejně jako když ti tři testrálovci se jako Démoni objevili na světě. Zmijozel teď měl ohromnou moc a začal jí hned šířit po škole. Svou mocí zabil všechny nečisté studenty a ty ostatní poslal domů, všechny profesory taktéž zabil a nakonec zabil i samotnou Rowenu. Godrik se nestačil včas vrátit ze svého marného snažení najít syna, když se však vrátil zpět do Bradavic. Nikde nemohl najít svou ženu ani studenty. Godrik se vydal na poslední pouť a to za námi. Nás nedokáže najít nikdo bez čisté aethónské krve, avšak on to dokázal, svou vůlí a na konci svých sil. Věděli jsme jak je Zmijozel teď mocný, dali jsme proto Godrikovi jednu jedinou věc na pomoc. Fénixe Fawkese. Godrik se vrátil do Bradavic a hned druhý den narazil na Zmijozela, začali spolu bojovat, nakonec však Godrikova hůlka byla Zmijozelem delitatizována a právě v tu chvíli se dolů sneslo jedno brko z fénixe, které Godrik vzal a použil jako hůlku, přičemž okamžitě odzbrojil Zmijozela. Pokud má hůlka fénixovo brko v jádře, nemůže být delitatizována. Nakonec stál bezbranný Zmijozel naproti Godrikovi a nad nimi létal a prozpěvoval Fawkes. Když už Godrik chtěl konečně svět zbavit toho zla a vystřelil po něm kouzlem, Zmijozel vyskočil do vzduchu a vyškubl Fawkesovi jedno brko, tím spolu začali bojovat projevem Priori Incantato, jenže Godrik měl tak strašlivě silnou motivaci, žena mu zemřela, syn je na věčném mučení v temnotě, všichni studenti jsou mrtví a budou stále dál umírat, jestli tohle zlo bude pokračovat. Godrik doslova projel kapkami Zmijozelův brk a kapky incantato se dostali až do jeho těla a celé ho roztrhly.

952 Zmijozelův duch se usadil v Tajemné komnatě, kde vyčkával až se zrodí jeho právoplatný dědic. Zatím Godrik znovu přišel k nám a my jsme vyrobili dvě hůlky z nichž každá měla svůj brk, kterými Godrik a Zmijozel svedli svůj ukrutný souboj. Kvůli naléhaní Godrika jsem také skuli Meč Erisedův se jménem Godrik Nebelvír, který byl vázán na Nebelvírovo dědice a který byl vyroben tak, aby dokázal porazit všechny zmijozelovo nepřátele. Jako poslední věc jsme mu dali Moudrý klobouk, který dokáže nahlédnout do duše kouzelníka a jasně určit které ze čtyř druhů Pegasů je krve. Godrik se vrátil, znovu otevřel školu a začal učit. Zlo bylo zažehnáno, alespoň pro tentokrát. Naším nejvyšším byla pronesena věštba, že na sklonku nového roku a na konci milénia pozemského kalendáře se narodí dva dědicové, dva sobě rovní, dva jediní, kteří si mohou konkurovat a kteří mohou dosáhnout činů hodných svých předků.

Godrik pak v roce 1012 poprvé prozradil legendu o Zmijozelovi dalšími řediteli Bradavic a tak se tato informace dostávala z ředitele na ředitele po staletích.

1325 Narodil se Nicolas Flamel, vystudoval v Nebelvíru, zabýval se alchymií a poté se stal ředitelem Bradavic, jako první se začal zabývat problémem, že by se dědicové mohli časově minou a tak celé své úsilí střebával na výrobu kamene mudrců, zázračného materiálu na výrobu elixíru života. Za ženu si vzal Perenellu o dva roky mladší a spolu žili a čekali, až se dědicové narodí.

1855 Do školy nastupuje do koleje Nebelvíru Brumbál, jeho bratr je o šest let starší a právě se chystá školu vyjít. Do školy také nastupuje Grindelwald, který se hned stává úhlavním nepřítelem Brumbála

1962 Grindelwald a Brumbál vyšli školu, Brumbál jako nejlepší student všech dob a začíná spolupracovat s dětmi a jeho cílem je se stát učitelem. Grindelwalda po době studia zcela fascinovala představa Salazara Zmijozela, věřil že to on je jeho dědicem, jenže nevěděl, že opravdový dědic musí získat jednu z fénixovo hůlek.

1935 Grindelwald stále usiluje o nalezení bájného Zmijozelova deníku, dopouští se při tom zločinů a vražd a na jeho zatčení je povolán nejlepší bystrozor té doby Aberforth, Brumbálův bratr.

1937 Grindelwald byl však nejlepším černokněžníkem té doby a tak se Aberforthovi nedaří Grindelwalda polapit a vzdává své snažení

1938 Brumbálův bratr Aberforth zlepšil své kouzelnické schopnosti a pověst natolik, že se stává ředitelem Bradavic a dozvídá se o dědicích. Hned se o to podělí s Brumbálem a oba hned napadne jestli už někdo dostal hůlky, které pro ně byly určené. Brumbál se začíná dobře přátelit s Flamelem a spolupracují na výrobě lektvarů. Brumbál zjistí, že si hůlku vybral Tom Raddle a začíná ho s Aberforthem sledovat, aby zjistili, jestli je to dědic zmijozela, nebo ne.

1939 Brumbál vyslechne při výběru nové profesorky na jasnovidectví věštbu Trelawneyové, tím se dosvědčí, že Godrikův a Roweny dědic se ještě nenarodil, zato Grindelwald po dlouhých letech snažení našel starý Zmijozelův deník.

Deník poznal, že Grindelwald není Zmijozelským dědicem a tak na něj naléhá, aby toho opravdového našel, vyměnili si spolu důležité informace a deník mu prozradil, jak se dostat do tajemné komnaty, naučil ho říct hadím jazykem otevři.

Grindelwald se vloupává do komnaty a nachází zde Zmijozelovu duši, ta mu řekne vše o hůlkách a o tom jak to bylo doopravdy a Grindelwald záhy zjistí, že jednu hůlku dostal Tom.

1940 Grindelwald předává deník Tomovi, Aberforth to zjistil a Grindelwald utíká. Aberforth se vzdává ředitelování a jde po Grindelwaldovi jako zaměstnanec bystrozor. Zatím ředitelem se stává Dippet, bývalý profesor obrany proti černé magii. Brumbál zatím pozoruje, jak se ve škole chování Toma mění.

1944 Aberforth stále je neúnavně Grindelwaldovi v patách a už mu nedovoluje se vrátit do tajemné komnaty, zato Toma už popadla moc deníku a probudila se v něm jeho testrálská krev. Zabil Uršulu baziliškem a svalil vinu na Hagrida. Hagrid odešel ze školy a potom co se po pár letech stává Brumbál ředitelem ho jmenuje klíčníkem a šafářem v Bradavicích. Tom se rozhodně zachovat i svou vlastní mysl do deníku a tak vznikne druhý deník, který ukryje.

1945 Mysl deníku přešla úspěšně do Toma, ovšem už nemohl otevřít pod dohledem Brumbála tajemnou komnatu, kde se ukrývala duše zmijozela. Proto spojení museli provést rychle. Grindelwald zařídil tělo Tomovo mrtvé matky, které obnovil do původní podoby. To odnesl k Tomovo mudlovskému otci, jehož Grindelwald tu noc zabil. Tom urychleně otevřel tajemnou komnatu, popadl duši Zmijozela a přemístil se do Visánků. V té chvíli se v místnosti domu objevil Aberforth, který sledoval Grindelwalda a začal mu vyhrožovat, aby proces ukončil, pak se mu ale následně za zády objevil Tom, který právě přišel a Grindelwald spolu s ním Aberfortha zneškodnil. Oba teď měli v plánu spojit mysl a duši do jednoho těla s testrálskou dědickou krví.

Do obrovského kotle přihodili kosti od rodičů, krev z Toma a Aberfortha. Grindelwald si umrtvil jednu ruku a uřízl si prst. Nakonec Tom předstoupil s posvátnou truhlou se Zmijozelovo duší, v tom do místnosti vtrhli Brumbál a Flamel, ale to už Tom držel truhlu nad kotlem. Brumbál mu začal vyhrožovat, ale když Tom vytáhl na Brumbála hůlku, tak ho Brumbál zabil. Truhla spadla do kotle, ale nic se nestalo. Stál tam akorát Grindelwald, který rychle přiběhl k Aberforthovi a začal Brumbálovi a Flamelovi s hůlkou na krku Aberfortha vyhrožovat, že ho zabije, jestli ho nenechá jít. Brumbál viděl, jak míří jeho bratrovi na krk největší zlo té doby, zlo které zabilo několik desítek lidí a které teď právě chtělo probudit zatím největší zlo na světě. V tom se z kotle vyvalil Zmijozel v krvi a těle podobnému Toma Raddla a Zmijozela. Voldemort řekl, že Grindelwald málem dovolil, aby znovuzrození nevyšlo a zabil ho. Pak se podíval na všechny tři a jako trest za vše co mu provedli zaklel Aberfortha kouzlem, který ho proměňuje v smět tří druhů upírů a to vždycky pozdě v noci.

1945 - 1981

Poté co se zrodil Voldemort, z těla Toma Raddla, rozhodl si vzít jiné jméno, než to po mudlovském otci a co nejrychleji zmizet. Aberforth a Flamel se od celé záležitosti distancovali, proto porážka Grindelwalda byla přisouzena Brumbálovi. Aberforth se rozhodl uchýlit se do hostince U prasečí hlavy, kde se zatím snažil krotit svou kletbu a zároveň by byl na blízku Bradavicím. Brumbál se po pár letech po Dippetově odchodu stal ředitelem Bradavic. Voldemort se schovával a hledal znovu způsob, jak se stát nesmrtelným. Grindelwald mu řekl, ještě než ho Voldemort zabil; o té věštbě. Byl to on, koho vyhodili, jenže Brumbál nemohl jít za ním ven, protože ta důležitá věštba ještě pokračovala, když už skončila, Grindelwald byl už pryč. Voldemort prošel všemi možnými proměnami černé magie a nakonec i samotnou smrtí, dokázal rozkazovat Démonům a tím pádem si myslel, že je nesmrtelný. Stále se mu ale žádní manželé třikrát nepostavili, což ho pokaždé na konci července znepokojovalo, chtěl toho dědice zabít ještě jako nemluvně. Potom co dokázal rozkazovat Démonům, začal stavět Temný mord v prázdnotě, od té doby tam Démoni nosí jenom duše nečistých kouzelníků. Voldemort se vrátil ve své plné síle a začal na svou stranu lákat nové smrtijedy čisté krve, po letech konečně zaútočil na ministerstvo, kde právě byl podávat hlášení James Potter a mladá Lily Evansová s papíry kvůli bydlení. Lily se ocitla pod útokem Voldemorta a začala se bránit, nakonec jí urychleně přiběhl na pomoc i James a oba začali Voldemortovi kletby odrážet. Nakonec Voldemorta vyhnal z ministerstva až Brumbál, jenže Lily a James se do sebe zamilovali a po roku se vzali. Aberforth si všiml toho, že ti dva říkají, že by si přáli děťátko. Vymyslel plán a ovládl jednoho smrtijeda kletbou Imperius. Poslal ho za Voldemortem, aby ho poštval kvůli křivému obvinění na Potterovi. Sám Voldemort byl tak rozhořčen tím, co se dozvěděl, že se jejich vraždy rád ujal sám. Naštěstí byl s Potterovými i Lexter, takže když se pán zla ukázal, tak se mu postavili všichni tři. Aberforth si tehdy uvědomil, jakou smrtelnou chybu kvůli své kletbě provedl, že ohrozil životy nevinných a okamžitě spěchal na pomoc, dorazil právě včas aby fingovaně zabil Potterovi a Voldemort ho ušetřil, protože už ho jednou potrestal a vyžíval se v jeho bolesti. Aberforth se přiznal ke svému činu, odhlásil se z řádu a zmizel do Prasinek. Longbottomovi se Voldemortovi také dvakrát postavili, ale Lestrangovi je umučili hned poté, co zároveň s Potterovými porodili chlapce. Voldemort měl tedy jasno, v době chlapcovo 1. narozenin využil Pettigrewa a Potterovi zabil, jenže Brumbál poradil Lily staré Aethonské kouzlo sebeobětování, které Lily pro svého syna s láskou udělala, obětování co se udrží v aethónské krvi, kouzlo které znemožnilo Voldemortovi Harryho zabít, ba i víc, kouzlo se obrátilo na něj a díky tomu, že se jednalo o aethónské kouzlo, tak dokázal Voldemorta z části usmrtit.

1981

Brumbál počítal s tím, že by se to mohlo stát, proto když stále byl Harry chráněný aethónským krevním kouzlem, ho poslal k Dursleyovým, kde Petunie měla v sobě také aethónskou krev, ale převažovala u ní mudlovská, proto nedokáže kontrolovaně kouzlit.

1994 - 1996 (Prosinec)

Voldemort po svém zrodu strašlivě litoval toho, že se Harry dostal zpátky a mohl Brumbálovi prozradit své zrození. Voldemort nejdříve potřeboval získat zpátky svou moc a spojence a to bylo výhodnější provést potají. Poslal tedy na ministerstvo Naginy v těle Umbridgeové, aby zmátla vyšetřování (Naginy chtěla Harryho zabít Mozkomory) a bojovala s názory proti Brumbálovi. Ihned ale zjistil, že je prvořadé dozvědět se celou věštbu, protože si nemohl dovolit znovu skončit jen s duší poletující v zapovězeném lese. Zajistil plán, aby svou nitrozpyritskou mocí nalákal Harryho d odboru záhad a vzal věštbu. To se však nepodařilo zcela a dal tedy šanci Lestrangové odčinit svou neschopnost na odboru záhad. Belatrix selhala byla uvězněna spolu s ostatními Smrtijedy v Azkabanu. Voldemort se vydal o prázdninách do školy a otevřel tajemnou komnatu. Dokázal se jí dostat do temného mordu a znovu po několika měsících povolat Démony k životu, Démony, kteří od té doby co jim Voldemort káže nemohou žít bez jeho moci, která se teď právě vrátila. Na konci září vymyslel další plán, věděl že mu v Harryho zabití něco brání, nějaké zvláštní kouzlo, které mu brání do něj i proniknout, to kouzlo má svou moc zavřenou v odboru záhad, místnosti, kam se v červnu Harry s přáteli nemohli těmi dveřmi dostat. Spojil se tedy s Narcisou a dokázal komunikovat s Dracem Malfoyem, který mu o Harrym předával důležité informace. V tu chvíli ho napadl plán jak ho připravit o aethónskou krev, kámen znovuzrození. Mohl vysát magii z jeho krve. Voldemort musel Harryho pečlivě chráněného v Bradavicích donutit nenávidět právě tuhle aethónskou moc, aby jí zapřel a dovolil Voldemortovi do něj vstoupit. Pomocí odtržení od přátel (Cho, Hermiona, Ron.) to postupem času dokázal a konečně do ně na okamžik mohl vstoupit a pokusit se ukrást kámen z Brumbálovi pracovny. Nepodařilo sem mu kvůli Brumbálovi, nakonec se rozhodl Harryho ještě víc donutit odtrhnout se od přátel a ještě ho obvinit a poslat do Azkabanu. Vymyslel lest s dopisem a úkolem získat kámen, který Dráp ukryl na dno jezera, pak když zcela vyčerpaný Harry se vrátil na povrch jej od něj pod nitrozpyritskou mocí převzal a Filch a Ron posloužili jako svědkové jeho hrůzných činů. Nyní ho při spouře v Azkabanu hodlal zbavit mocné krve a posléze ho nerušeně zabít. Jenže objevil se problém v podobě Harryho dospělého kamaráda Lextera, který ač s odřenýma ušima Harrymu pomohl dostat se z Azkabanu.

1997 (Leden)

Voldemort vynadá Snapeovi za to, že Lexter ochraňuje Harryho a že mu překazil plán v Azkabanu. Lexter se tedy od nového roku začne Harrymu stranit, aby dále Snape netrpěl kvůli němu. Při soudním líčení hned na začátku ledna, kterého se účastní i Brumbál a Lexter se rozhodne o Harryho nevinně, avšak Lexter odmítne Harryho nadále chránit, pouze řekne, že bude pokračovat ještě do konce roku v kantorování. Harry tomu nemůže uvěřit, ale to už Lexter odchází z místnosti. Harry se žene za ním a naráží na Malfoye, který krade kamenný oblouk a vyhrožuje Lexterovi, nakonec se tam objeví Brumbál a Malfoy zmizí. Harry se vrací zpátky do Bradavic jako oslavovaný student, který zachránil ostatní ve vlaku a u kterého se dokázala nevinna z jeho obvinění. Harry začne přemlouvat Lextera, aby mu poskytoval hodiny Nitroobrany, protože ho zase začíná bolet jizva, Lexter však stále odmítá. Lexter studenty začne učit silnou obranu na příkaz ředitele. Harry však stále cítí, jak se mu Voldemort dostává do hlavy a začne Lexterovi vyhrožovat, že jestli mu nepomůže, tak to peklo minulého pololetí začne znova a znovu bude někdo umírat. Lexter tedy svolí a hned začíná Harryho zarytě učit...


Další děj je rozepsán v samotné povídce.

Nahoru